Číslo "O fotografii" cituje v názvu Susan Sontag, ale nemá být pandámem k jejím teoretickým úvahám.

Fotografie se mezi tím stala společensky již poněkud jiným mediem, než tomu bylo v sedmdesátých letech, kdy Sontagová své eseje o fotografii psala. Mezi tím se totož fotografie stala již novým establishmentem mezi výtvarnými medii, po rychlém proniknutí do vrchních pater uměleckých disciplin v letech devadesátých minulého a v počáteční dekádě tohoto století. Prudkým nástupem a rozvojem nových medií po roce 2000 se fotografie definitivně zařadila po bok klasických medií jako je malba, socha atd, V návaznosti na tuto změnu se mediem fotografie jako takovým zařali zabývat i sami tvůrci. Historie i sama podstata média byla navíc znovu vystavována novým otázkám v souvislosti s rozvojem digitalizace fotografie, s tím souvisejícímim postupným zanikáním některých původních fotografických principů jako je vztah negativ – pozitiv a podobně. To vše vyústilo ve zcela patrnou vlnu zájmu fotografů o fotografii samu, ať už s nostalgií reagující na postupný zánik jedné jeho formy analogové, jak zmíněno: vztahu negativ-pozitiv, chemických procesů, fotokomor, nebo také citující historii fotografie a její objevné počiny. Samotným fotografickým mediem se ovšem zabývali již umělci předchozích generací, ale byly to spíše snahy nalézt nové možnosti, posunout dosavadní hranice (asi nejvíce v období modernismu a později fokalku). Novým fenoménem se však staly práce nových autorú, fotografie "o fotografii". Tomu se bude nové číslo věnovat.